close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

... Žij se svojí kočkou, a né vedle ní ...

Duben 2010

Zprávy z tisku kočky 4

10. dubna 2010 v 22:37 | Zdeňull

Kocour adoptoval kuřátko, které jako jediné přežilo liščí útok


Desetiletý kocour Snowy převzal ochrannou tlapku nad kuřátkem Gladys, které jako jediné majitelé farmy zachránili po útoku lišky. Snowy nyní o traumatizované kuře pečuje, jako kdyby to byl jeho potomek. Podle majitelky je dvojice zcela nerozlučná.


16. 9. 2008 19:52 - MIDDLETON

Jane Etheridgová z Middletonu v hrabství Suffolk uvedla, že velmi nepravděpodobná aliance vznikla, když jedna z jejích slepic snesla 14 vajec, přičemž z jednoho se vylíhnula Gladys. Po dvou dnech se však farmářka vyděsila, když zjistila, že žijí již jen tři kuřata a na místě byla jinak jen hromada peří poté, co do kurníku zavítala liška.
Zbylá dvě kuřata zanedlouho také umřela, a tak Gladys zůstala naživu jako jediný pamětník brutálního liščího útoku. Majitelka farmy 69letá paní Etheridgová se rozhodla vzít malou Gladys dovnitř do tepla, aby zvýšila pravděpodobnost, že přežije. Tam začalo vznikat přátelství mezi kocourem Snowym a kuřátkem Gladys.
"Snowy ji každou chvíli čistí a myje. Gladys je nyní dva a půl měsíce a je to náš mazlíček. Stále chodí dovnitř do domu, aby si tu hrála. Poskakuje sem a tam přímo před Snowym, skáče na něj a on si to nechá všechno líbit a ještě ji chrání," uvedla Jane Etheridgová.
"Jsou to nejlepší přátelé. A když začala Gladys poprvé vycházet ven z domu, tak nikdy nešla bez doprovodu Snowyho. Je to opravdu zvláštní páreček, ale oba je opravdu hodně milujeme," dodala farmářka.





Zprávy z tisku kočky 3

10. dubna 2010 v 22:35 | Zdeňull

Hasič zachránil kočku umělým dýcháním


Angorská kočka z amerického státu Massachusetts vděčí za jeden ze svých devíti životů hasiči Alu Machadovi, který neváhal zvířeti poskytnout umělé dýchání.

13. 9. 2008 10:22 - NEW YORK

Jak napsala agentura AP, Machado zasahoval při požáru hořícího domu, při němž naštěstí nebyl zraněn žádný člověk, ale v prvním podlaží uhořely dvě kočky. Třetí se Machadovi podařilo vynést ven, ale už přidušenou kouřem. Hasič nezaváhal, sklonil se k ní a začal jí dýchat do tlamy. Tygrovaná kočka ožila a krátce poté už spokojeně odpočívala na pokrývce záchranářů.
Hasiči z hořícího domu vynesli také dva psy, jednu fretku a dokonce i několik žab. Ty naštěstí umělé dýchání nepotřebovaly.






Zprávy z tisku kočky 2

10. dubna 2010 v 22:34 | Zdeňull

Kočka přežila sedm týdnů zazděná pod vanou


Celých sedm týdnů strávila v Německu kočka uvězněná pod vanou, kde ji řemeslníci zazdili při přestavbě koupelny. Informuje o tom agentura Reuters.


27. 8. 2008 07:25

"Je to zázrak," říká majitelka čtyřleté kočky Bonny. "Musela mít strážného anděla," uvedla tato věřící vdova ze západoněmeckého města Stadthagen.
Bonny zmizela 19. července. Naposledy ji viděli v bytě u sousedů, kde řemeslníci vyměňovali obklady u vany. Kočku zřejmě vylekal hluk stavebních prací a pod vanou se schovala. Řemeslníci ji tam poté omylem zazdili.
Do 8. srpna, kdy si obyvatelka bytu při sprchování uvědomila, že se zpod vany ozývá naříkavé mňoukání a škrábání, Bonny zhubla z šesti na dva kilogramy. Byla natolik zesláblá, že veterinář ji doporučoval utratit.
Nicméně její majitelka ji doslova "vypiplala". Krmila ji stravou pro koťata naředěnou s vodou. "Nyní je zase skoro normální," říká zachránkyně kočky. Nasvědčuje tomu také to, že jí Bonny opět skočila do postele.





Zprávy z tisku kočky 1

10. dubna 2010 v 22:32 | Zdeňull

Kocour Yoda má čtyři uši


Senioři Valerie a Ted Rockovi si před dvěma roky odnesli koťátko z jednoho chicagského baru, když o něj nikdo nejevil zájem a bylo ve zbědovaném stavu. Pár se ho tedy ujal a nyní se může pyšnit kuriózním miláčkem, který má čtyři uši.

26. 8. 2008 15:47 - CHICAGO

Rockovým zemřela kočka krátce před tím, než si malé kotě osvojili, a tak byli rádi, že doma nebude prázdno. Kocoura, který se jmenuje Yoda, však teď musejí ukrývat. Se svými čtyřmi "sluchy" je totiž unikátem, který by chtěl skoro každý.
Narozdíl od svého jmenovce z Hvězdných válek však nemá kocour Yoda žádné speciální schopnosti, nemá dokonce ani speciální sluch. Dvě z jeho uší jsou totiž vlastně jen kožními výrůstky, které jsou nefunkční, a tak se tamější myši nemusejí bát nepřemožitelného kocoura, který by nic nepřeslechl.
Zvířecích mutací se v poslední době objevilo opravdu mnoho, na Floridě se narodilo kotě s šesti nohama, v Itálii způsobila poprasksrnka s rohem uprostřed hlavy, která vypadala jako mýtický jednorožec a v Číně se pak narodilo prase s opičí hlavou. Před necelým rokem se pak na Novém Zélandu narodilo sedminohé jehně.





Zprávy z tisku kočky

10. dubna 2010 v 22:30 | Zdeňull

V Itálii žije obří šestnáctikilový kocour Orazio přezdívaný Garfield

Orazio nevypadá jako jakýkoliv jiný kocour, který pouze popíjí mléko a sem tam si dá kousek ryby. Orazio vypadá jakoby právě spořádal krávu a ještě lasagne navrch. Momentálně ve svých třech letech váží něco přes 16 kilogramů.


14. 4. 2008 14:28 - ŘÍM

Jak říká jeho majitelka Laura Santarelliová, Orazio je do jídla úplný fanatik. Ona sama se prý už delší dobu snaží o to, aby kocour aspoň o něco zhubnul, ale nedaří se jí to. Říká ale, že to přes veškerý Oraziův odpor se o to bude pokoušet i nadále.
"Už mám obrovské problémy s tím, abych ho vůbec unesla a to už není v pořádku," konstatovala Santarelliová, která žije v italském městečku Eupilio.
Orazio se neostýchá o přísun jídla pořádně bojovat. Pokud by se během večeře jedna z dalších pěti koček, které žena vlastní, pokusila Oraziovi něco z večeře ujíst, tak by prý neskončila dobře. "Následky by byly katastrofální," směje se jeho majitelka.






Slovní fotbal

10. dubna 2010 v 12:13 | Zdeňull |  Hry
Tak tady máte něco pro pobavení.....Slovní fotbal....Je to jednoduchá hra př. třeba se začíná slovem "kočka" toto slovo končí na "a" tak napíšete slovo na "a" třeba "ananas" a zase toto slovo končí na "s" tak napíšete třeba "sova".....atd..... Je to velmi jednoduchá hra!
....Bude se začínat slovem: "Sport"

Můj 1. vytvořený design

10. dubna 2010 v 12:00 | Zdeňull |  Oznámení

Čauky lidičky, tak jak vidíte  tohle je můj nový 1. vytvořený design! Od ostatních dessů je nic moc, ale když je to můj první tak to ujde ne? Doufám že se vám bude zatím líbit a později zkusím vytvořit 2. a lepší!

Tak prosím hlasujte pod anketou jak se vám můj 1. design lííbí tak se zatím mějte!pp



zdenullaa.blog.cz zahlavi

O Fotballe

7. dubna 2010 v 23:21 | Zdeňull

Průběh a způsob hry

Hry se účastní dva týmy, každý o jedenácti hráčích. Na hru dohlíží rozhodčí: hlavní rozhodčí se pohybuje mezi hráči na hrací ploše a má plnou odpovědnost k řízení zápasu; je vybaven píšťalkou, kterou signalizuje zahájení a přerušení hry. Těsně za okrajem hrací plochy na delších okrajích hřiště se pohybují dva asistenti rozhodčího, kteří hlavnímu rozhodčímu praporkem signalizují některé druhy porušení pravidel. Nemají však samostatnou rozhodovací pravomoc.
Hraje se jedním kulatým míčem, kterým hráči pohybují na hrací ploše: "driblováním" (běháním s míčem ovládaným jemnými kopy), přohrávkami spoluhráčům a konečně střelbou na soupeřovu branku, kterou brání protivníkův brankář. Družstvo, které zrovna nemá pod kontrolou míč, se jej snaží získat: zachycením soupeřovy přihrávky nebo "napadáním" soupeře, u kterého je míč; dovolený fyzický kontakt mezi hráči je však výrazně omezen.

Fotbalový zápas AOL-Arena,Hamburg květen 2004)
Fotbalový zápas obecně probíhá plynule, přerušení jsou způsobena porušením pravidel (např. když se míč dostane mimo hrací plochu, když hráč mimo brankáře zahraje rukou, když při snaze o odebrání míče soupeři hráč protivníka kopne či jinak překročí dovolené způsoby napadání atd.) a hra po nich většinou jen s malým zdržením pokračuje dál. Hraje se celkem devadesát minut hrubého času (čas běží i v přerušené hře), s patnáctiminutovou přestávkou v polovině, po které si soupeři vymění poloviny hřiště. Na konci obou poločasů rozhodčí stanoví, kolik času se bude hrát nad rámec 45 minut, čímž se nahrazuje čas ztracený např. ošetřováním zraněných hráčů či střídáním. Typicky se jedná zhruba o jednu minutu na konci prvního poločasu a tři minuty na konci druhého poločasu.
Po skončení druhého poločasu je vítězem zápasu mužstvo, které soupeři vstřelilo víc branek. V případě, že obě mužstva obdržela stejný počet branek, končí zápas remízou; v některých soutěžích je však remíza nepřípustná a hra se musí rozhodnout, zpravidla prodloužení 2×15 minut. Pokud ani poté není rozhodnuto, následuje penaltový rozstřel. V moderním fotbale padá poměrně málo branek, například na MS 2006 byl průměr 2,3 gólu na zápas.
Z jedenácti hráčů každého mužstva je jeden podle pravidel určen jako brankář: má odlišnou barvu dresu a platí pro něj ta výjimka, že smí v okolí vlastní branky hrát míč rukama. Z hlediska pravidel jsou všichni ostatní hráči stejní, v praxi se však vyvinuly specializované funkce dané konkrétními schopnostmi jednotlivých hráčů, taktickými záměry a úkoly, které na hřišti plní:
  • Jak už bylo uvedeno, má brankář za úkol bránit soupeři ve vstřelení gólu; většinu času proto setrvává v okolí vlastní branky.
  • V zásadě podobný cíl mají hráči označovaní jako obránci (slangově "beci" z anglického back): pohybují se spíše na vlastní polovině hřiště a v svém pokutovém území a mají za úkol zejména zastavit přicházející soupeřův útok. V moderním pojetí hry však zejména krajní obránci pomáhají i při útoku.
  • Záložníci tvoří středovou část družstva: pohybují se po celé ploše hřiště, podle potřeby se zapojují do obrany i útoku (ale i zde se užívá specializace na defenzivní a ofenzivní záložníky). Zejména středoví záložníci mívají za úkol "tvořit hru": rozehrávat útočné akce, rozdělovat přihrávkami míče spoluhráčům atd., záložníky proto bývají technicky velmi schopní hráči.
  • Útočníci mají za úkol zakončovat útočné akce a střílet soupeři góly. Pohybují se proto nejdále od vlastní branky a do obrany se zapojují jen zřídkakdy.
Rozdělení hráčů na jednotlivé posty a stanovení jejich úkolů a obecně herní taktiky je zodpovědností trenéra. Trenéři obou týmů při zápase pobývají nedaleko okraje hrací plochy (poblíž středu jednoho delšího okraje), udílejí rady a pokyny hráčům na hřišti a případně vyměňují hráče na hřišti za náhradníky. Mezi oběma lavičkami náhradníků se zdržuje čtvrtý rozhodčí, který řídí střídání, kontroluje dodržování pravidel osobami na lavičkách, a v případech zranění některého ze tří rozhodčích na hřišti může zraněného rozhodčího vystřídat.

Historie


Předchůdce fotbalu ve Florencii17. století
Existence hry podobné fotbalu je doloženy až do období starověku: nejstarší takovou hrou bylo čínské
kudžu, hrané již ve 2. století př. n. l. V Řecku a Římě se hrálo mnoho míčových her, při některých se hrálo nohama. Jedním ze vzdálených předchůdců fotbalu je tak např. římská hra harpastum. Ve středověku se různé hry podobné fotbalu hrály po celé Evropě, jejich pravidla se však výrazně lišila místo od místa i v průběhu doby.
Vznik dnešního fotbalu má kořeny v Anglii 16.století. Tamní soukromé střední školy (public schools) v té době začaly žáky nutit ke sportu. Každá ze škol však používala vlastní pravidla odrážející místní podmínky (velikost hřiště apod.), pravidla se navíc postupně měnila. Postupně vykrystalizovaly dvě hlavní formy fotbalu: v jedné verzi pravidel (používané např. v Rugby, Marlborough či Cheltenhamu) hráči míč po hřišti přenášeli rukama, v druhé verzi (např. na Etonu, Harrow, Westminsteruči Charterhouse) se upřednostňovalo kopání do míče.
V 40. letech 19.století Anglii zasáhl boom železniční dopravy. Tento technologický rozvoj umožnil pořádání soutěžních zápasů mezi jednotlivými školami. Avšak zatímco rozdíly v místních pravidlech atletiky byly nevýznamné, meziškolní zápasy ve fotbale byly kvůli zásadním rozdílům v pojetí hry prakticky nemožné. Proto se v roce 1848 sešlo 14 zástupců škol na jednání, jehož výsledkem byla první ucelená sada pravidel, tzv. Cambridgeská pravidla. Tato pravidla upřednostňovala kopání, bylo však dovoleno také čisté zachycenímíče rukama.
Sjednocující tendence vyústily v založení The Football Association, prvního oficiálního fotbalového sdružení na světě, 26. října
1863. Po několika setkáních vytvořila asociace sadu pravidel, z nichž nakonec vypustila pravidla dovolující běh s míčem v ruce a držení a podrážení protivníka s míčem. Kvůli tomu zástupce Blackheathu asociaci opustil, a spolu s několika dalšími kluby v roce 1871 založilRugby Football Union, čímž vzniklo ragby jako sport odlišný od kopané. I v pravidlech FA však byla některá ustanovení, která dnes zůstávají jen ve sportech jako ragby či americký fotbal. První pravidla také například ani nestanovovala počet hráčů či tvar míče; na tom se měli soupeři dohodnout před každým zápasem.

Popularita fotbalu (tmavší barva označuje vyšší popularitu, zeleně jsou vyznačeny státy, ve kterých je fotbal nejpopulárnějším sportem)
V Anglii se postupně vyvinulo několik soutěží, které přispívaly k šíření jednotných pravidel. První mezinárodní zápas proběhl mezi Anglií a Skotskem
30. listopadu
1872a skončil bezbrankovou remízou. První mimoevropské mezinárodní fotbalové utkání se uskutečnilo 28. listopadu
1885 v Newarku mezi Spojenými státy a Kanadou, která zvítězila 1:0.
Fotbal se postupně rozšířil i na kontinent, kde je nejstarším fotbalovým mužstvem patrně švýcarský
Lausanne Football and Cricket Club založený v roce 1860. Díky anglickým dělníkům pracujícím na stavbě železnice se fotbal dostal až do Jižní Ameriky, přičemž ale tato teorie rozšíření fotbalu na jihoamerický kontinent nebyla nikdy přesvědčivě doložena.
Dnes fotbal hrají profesionální fotbalisté po celém světě, mnoho dalších lidí se mu pak věnuje na amatérské či rekreační úrovni. Podle průzkumu, uspořádaného v roce2001 mezinárodní fotbalovou federací FIFA, hraje pravidelně fotbal nejméně 240 miliónů lidí ve více než 200 zemích světa. Mezi příčinami jeho popularity jsou bezesporu jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení.

Oficiální pravidla

Oficiální pravidla fotbalu (Laws of the Game) se používají ve všech soutěžních utkáních. Jsou rozdělena do sedmnácti částí:

1. Hrací plocha


Hrací plocha fotbalu
Fotbal se hraje na hrací ploše tvaru obdélníku. Délka musí být v rozmezí 90-120 m, šířka 45-90 m (pro mezinárodní utkání 100-110 × 64-75 m). Hrací plocha je vyznačena (obvykle bílými) čárami (max. šířka čáry 12 cm): pomezní čáry vymezují delší hranu hrací plochy, kratší se nazývají brankové čáry. Hrací plocha je rozdělena na poloviny středovou čárou, v jejímž středu je vyznačena středová značka, kolem které je vyznačen středový kruh. Dále jsou na každé polovině hrací plochy u příslušné branky vyznačena pokutová území a menšíbranková území. Uvnitř každého pokutového území je vyznačena pokutová značka. Dále je vně pokutového území vyznačena část kruhového oblouku se středem v pokutové značce a poloměrem 9,15 m (10 yardů).
V každém rohu hrací plochy je na ohebné tyči o výšce nejméně 1,5 m umístěn praporek. Stejné praporky se obvykle umísťují i uprostřed obou pomezních čar. Kolem každého rohového praporku se na hrací ploše vyznačí čtvrtkruh. Na brankových čárách se obvykle také krátkými značkami vyznačí vzdálenost 9,15 m od rohového praporku.
Uprostřed obou brankových čar jsou umístěny branky, tvořené dvěma svislými brankovými tyčemi, které jsou nahoře spojeny břevnem. Všechny tyče musí být bílé a mají stejnou šířku (max. 12 cm), která musí být stejná jako je šířka brankové čáry. Vnitřní rozměry branky jsou 7,32×2,44 m (8 yardů×8 stop). Na brance je síť, upevněná k tyčím, břevnům a k zemi tak, aby míč nemohl projít skrz. Síť je vypnuta dozadu tak, aby neomezovala v pohybu brankáře.

2. Míč


Fotbalový míč
Hraje se kulatým míčem o obvodu mezi 68 a 70 cm (průměr cca 22 cm) a hmotnosti mezi 410 a 450 g (na začátku utkání). Při zápasech na profesionální úrovni je obvykle připraveno více míčů, čímž se zamezuje zdržování hry způsobeném např. hledáním zakopnutého míče.

3. Počet hráčů

Utkání hrají dvě družstva, z nichž každé má nejvýše jedenáct hráčů, ze kterých je jeden hráč označen jako brankář. K zápasu je možno nominovat také náhradníky (v soutěžních mezinárodních utkáních nejvýše šest, v jiných případech závisí na pravidlech konkrétní soutěže či předzápasové dohodě), z nichž mohou být do hry nasazeni nejvýše tři. Střídání hráčů probíhá pouze v přerušené hře se souhlasem rozhodčího. Jednou vystřídaný hráč se v témže utkání už nesmí zúčastnit hry. V libovolném přerušení hry si může libovolný hráč na hřišti se souhlasem rozhodčího vyměnit místo s brankářem.
Pokud v průběhu hry klesne z libovolných důvodů (vyloučení, zranění apod.) počet hráčů v jednom mužstvu pod sedm, je utkání předčasně ukončeno.

4. Výstroj hráčů

Hráči jsou povinni mít následující výstroj:
  • dres nebo tričko
  • trenýrky
  • štulpny (podkolenky)
  • chrániče holení
  • kopačky
Brankáři mají barvu dresů odlišnou od ostatních hráčů, rozhodčího i jeho asistentů.

5. Rozhodčí

Každé utkání řídí rozhodčí, který má na hřišti neomezenou pravomoc k uplatňování pravidel. Je vybaven píšťalkou, kterou může přerušit hru v případě porušení pravidel nebo padnutí branky.

6. Asistent rozhodčího

Každého utkání se účastní dva asistenti rozhodčího, kteří se pohybují na pomezních čarách; jejich úkolem je signalizovat rozhodčímu:
  • když míč opustí hrací plochu,
  • které družstvo má provádět kop z rohu, kop od branky nebo vhazování,
  • kdy má být hráč potrestán za ofsajd,
  • když je nějaké mužstvo připraveno střídat,
  • nesportovní chování a další události, ke kterým došlo mimo zorné pole rozhodčího,
  • v případě, že má o nějakém přestupku lepší přehled než rozhodčí,
  • při pokutovém kopu přestupky brankáře.

7. Doba hry

Utkání se hraje na dva poločasy o 45 minutách. Mezi oběma poločasy je 15minutová přestávka. Doba hry se měří včetně času, kdy je míč ze hry. Za dobu zameškanou střídáním hráčů, zdržováním hry apod. může rozhodčí každý poločas prodloužit. Poločas se musí prodloužit také v případě, že má jedno z mužstev kopat pokutový kop.
V dětských a mládežnických kategoriích jsou poločasy kratší - u mladšího dorostu má každý poločas 40 minut, u starších žáků a u žákyň 35 minut, mladší žáci hrají 2×30 minut, přípravky a minifotbal se hrají na 2×25 minut (starší dorost hraje již plnou délku).

8. Zahájení hry

Před začátkem utkání je losováním mincí určeno, které družstvo si zvolí polovinu hrací plochy. Druhé družstvo bude zahajovat hru výkopem. Po poločasové přestávce si družstva poloviny hrací plochy vymění a výkop provádí to družstvo, které ho v prvním poločase neprovádělo.
Na začátku každého poločasu a po dosažení každé branky se hra zahajuje či navazuje pomocí výkopu. Před ním musí být všichni hráči na své polovině hrací plochy, míč je umístěn na středovou značku a poté, co rozhodčí dá znamení, rozehraje hráč příslušného mužstva. Hráči soupeřova mužstva musí do té doby zůstat mimo středový kruh.
Po dosažení branky rozehrává výkopem to mužstvo, které branku obdrželo.
Pokud byla hra přerušena ze zvláštních důvodů (např. zranění hráče, vniknutí diváka na hrací plochu apod.), navazuje se míčem rozhodčího. Ten se provádí tak, že rozhodčí z ruky nechá spadnout míč na místě, na kterém byl v okamžiku přerušení hry (pokud je toto místo uvnitř brankového území, rozehrává se z nejbližšího místa na delším okraji brankového území). Jakmile se míč dotkne země, je ve hře.

9. Míč ve hře a ze hry

Míč je ze hry, jestliže buď přešel (na zemi nebo ve vzduchu) úplně (celým objemem, tzn. úplně celý míč musí být zcela za vnějším okrajem příslušné čáry) brankovou nebo pomezní čáru, nebo v případě, že rozhodčí přeruší hru. V každou jinou dobu je míč ve hře.

10. Dosažení branky

Branky je dosaženo ve chvíli, kdy míč úplně (celým objemem) přejde brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod břevnem a útočící mužstvo před tím neporušilo žádné pravidlo. Mužstvo, které v průběhu utkání dosáhlo vyššího počtu branek, je vítězem utkání. Pokud obě mužstva dosáhla stejného počtu branek, je výsledek utkání nerozhodný. V některých soutěžích není nerozhodný výsledek přípustný. V takovém případě příslušný soutěžní řád určuje, jak se dále postupuje, což může být prodloužením doby hry, prováděním pokutových kopů nebo vyšší hodnotou branek vstřelených mužstvem hostí.

11. Ofsajd



Pokud se některý hráč nachází na soupeřově polovině, blíže soupeřově brankové čáře než míč a než předposlední hráč soupeře, je v ofsajdové pozici. Ta není sama o sobě porušením pravidel. Pokud se však hráč v ofsajdové pozici ve chvíli, kdy se míče dotkne některý z jeho spoluhráčů, aktivně zapojuje do hry (tím, že zasahuje do hry hraním míče, ovlivňuje soupeře, nebo získává ze svého postavení výhodu tím, že hraje odražený míč), je v ofsajd. V takové situaci rozhodčí (obvykle na základě signalizace asistenta) přeruší hru, kterou naváže soupeř nepřímým volným kopem z místa, kde byl provinivší se hráč ve chvíli přestupku. Ofsajd se netrestá v situaci, kdy hráč dostane míč přímo z kopu od branky, z vhazování, nebo z kopu z rohu.

12. Zakázaná hra a nesportovní chování

Když se některý hráč na hrací ploše v době, kdy je míč ve hře, dopustí některého z dále vyjmenovaných přestupků, nařídí rozhodčí proti jeho mužstvu přímý volný kop:
  • kopne nebo se pokusí kopnout soupeře,
  • podrazí nebo se pokusí podrazit soupeře,
  • skočí na soupeře,
  • vrazí do soupeře,
  • udeří nebo se pokusí udeřit soupeře,
  • strčí do soupeře,
  • při odebírání míče skluzem se soupeře dotkne dříve než míče,
  • drží soupeře,
  • plivne na soupeře,
  • úmyslně hraje míč rukou, vyjma brankáře v jeho vlastním pokutovém území.
V takovém případě se přímý volný kop provádí z místa, na kterém k přestupku došlo. Pokud se hráč ve chvíli, kdy je míč ve hře, dopustí jednoho z těchto přestupků ve vlastním pokutovém území (bez ohledu na místo, kde je v tu chvíli míč), nařídí rozhodčí proti jeho mužstvu pokutový kop.
Pokud se brankář ve vlastním pokutovém území dopustí některého z dále vyjmenovaných přestupků, nařídí rozhodčí proti jeho mužstvu nepřímý volný kop:
  • má míč v rukou pod kontrolou déle než šest sekund,
  • rukou se míče dotkne znovu poté, co se jej zbavil a míče se mezitím nedotkl jiný hráč,
  • rukou se dotkne míče poté, co mu jej úmyslně nohou přihraje spoluhráč,
  • dotkne se rukou míče jako první poté, co jeho spoluhráč provedl vhazování.
Nepřímý volný kop nařídí rozhodčí také ve chvíli, kdy se některý z hráčů dopustí některého z následujících přestupků:
  • hraje nebezpečným způsobem,
  • brání soupeři v pohybu,
  • znemožňuje brankáři, který má míč v rukou, aby se míče zbavil,
  • dopustí se nějakého jiného přestupku, za který rozhodčí udělí osobní trest.
Nepřímý volný kop se provádí z místa, kde k přestupku došlo. Volný kop (přímý či nepřímý) nařízený ve prospěch mužstva v jeho vlastním brankovém území se smí provést z libovolného místa uvnitř tohoto území. Nepřímý volný kop nařízený proti mužstvu v jeho brankovém území se provádí z nejbližšího místa na delší hraně tohoto území.



Napomenutí hráče žlutou kartou
Hráče nebo náhradníka může rozhodčí napomenout tím, že mu ukáže žlutou kartu v případě, že se hráč dopustí jednoho z následujících přestupků:
  • chová se nesportovně,
  • slovy nebo jednáním projevuje nespokojenost nebo protestuje,
  • soustavně porušuje pravidla,
  • zdržuje navázání hry,
  • nedodrží předepsanou vzdálenost při provádění volného kopu nebo kopu z rohu,
  • bez souhlasu rozhodčího vstoupí na hrací plochu,
  • úmyslně bez souhlasu rozhodčího opustí hrací plochu.
Rozhodčí musí vyloučit hráče ze hry v případě, že se dopustí jednoho z následujících přestupků:
  • hraje surově,
  • chová se hrubě nesportovně,
  • plivne na soupeře nebo jinou osobu
  • zabrání soupeřovu družstvu dosáhnout branky nebo zmaří jeho zjevnou možnost dosáhnout branky tím, že zahraje míč rukou (netýká se brankáře v jeho pokutovém území),
  • zmaří soupeřovu zjevnou možnost dosáhnout branky tím, že soupeře útočícího na branku zastaví přestupkem, za nějž se nařizuje volný přímý kop, popř. pokutový kop,
  • použije pohoršujících či urážlivých výroků nebo gest,
  • během utkání je podruhé napomenut žlutou kartou.
Vyloučený hráč musí opustit prostor hřiště (i lavičku náhradníků).

13. Volné kopy


Přímý volný kop
Existují dva druhy volných kopůpřímé volné kopy a nepřímé volné kopy. Pokud se přímo po provedení přímého volného kopu dostane míč do soupeřovy branky, branka platí. Pokud se dostane přímo do vlastní branky, branka neplatí a hra se naváže kopem z rohu ve prospěch soupeřova mužstva.
Nepřímý volný kop rozhodčí signalizuje paží zvednutou nad hlavu, kterou tam drží do té doby, než se některý z hráčů po provedení kopu dotkne míče, nebo než je míč ze hry. Branky může být z nepřímého volného kopu dosaženo jen tehdy, dotkl-li se míče po jeho rozehrání alespoň jeden další hráč před tím, než míč přejde do branky. Pokud míč skončí přímo z nepřímého volného kopu v brance aniž by se ho kdokoli další dotkl, branka neplatí a hra se naváže kopem od branky, resp. kopem z rohu, pokud by míč skončil v brance mužstva, které kop provádělo.
Před provedením volného kopu musí být všichni hráči soupeře vzdáleni od míče nejméně 9,15 m, dokud se míč nepohne, čímž je uveden do hry. Pokud je volný kop prováděn z vlastního pokutového území, je míč ve hře až ve chvíli, kdy opustí pokutové území. Pokud je nepřímý volný kop prováděn v soupeřově pokutovém území, nemusí ti hráči soupeře, kteří stojí na brankové čáře mezi tyčemi branky, dodržovat předepsanou vzdálenost 9,15 m.
Pokud hráči nedodrží předepsanou vzdálenost, nechá rozhodčí kop opakovat. Hráč, který rozehrává volný kop, se míče nesmí znovu dotknout do chvíle, než míčem zahraje jiný hráč, nebo je míč ze hry, jinak rozhodčí nařídí proti jeho mužstvu nepřímý volný kop.

14. Pokutový kop


Pokutový kop se proti mužstvu nařídí v případě, že se hráč tohoto mužstva dopustí ve vlastním pokutovém území v době, kdy je míč ve hře, jednoho z přestupků jinak trestaných přímým volným kopem. Z pokutového kopu lze přímo dosáhnout branky. Pokud je pokutový kop nařízen těsně před ukončením poločasu, nastaví rozhodčí dobu hry tak, aby tento kop mohl být proveden.
Pokutový kop se provádí tak, že se míč umístí na pokutovou značku a jeden z hráčů mužstva provádějícího pokutový kop je jasně a zřetelně určen k jeho vykonání. Brankář bránícího mužstva musí stát v brance na brankové čáře do chvíle, než je míč ve hře. Ostatní hráči musí být na hrací ploše, mimo pokutové území, nejméně 9,15 m od míče (tzn. mimo vyznačený oblouk) a za pokutovou značkou (tzn. dále od brankové čáry, než je pokutová značka). K provedení pokutového kopu dá rozhodčí signál. Hráč provádějící pokutový kop se nesmí v rozběhu zastavit nebo jiným obdobným způsobem oklamat soupeřova brankáře. Míč je ve hře, jakmile se po provedení kopu pohne kupředu. Hráč provádějící pokutový kop se míče nesmí podruhé dotknout dříve, než se ho dotkne jiný hráč.
Pokud jsou při provádění kopu porušena pravidla hráčem bránícího mužstva, pak rozhodčí uzná branku v případě, že byla dosažena, jinak nechá kop opakovat. Pokud pravidla poruší hráč útočícího mužstva a je dosaženo branky, nechá rozhodčí kop opakovat, jinak nechá pokračovat ve hře. Pokud pravidla poruší hráči obou mužstev, nechá rozhodčí kop opakovat.

15. Vhazování

Pokud je hra přerušena tím, že míč přešel pomezní čáru, je hra navázána vhazováním. To provede z místa, kde míč čáru přešel, hráč družstva, jehož hráč se míče nedotkl jako poslední. Přímo z vhazování nemůže být dosaženo branky. Rozehrávající hráč se postaví oběma nohama za pomezní čáru a oběma rukama hodí přes hlavu míč do hrací plochy (pokud vhazování provede nesprávně, provede vhazování hráč soupeře). Poté se nesmí míče dotknout do té doby, než se jej dotkne alespoň jeden další hráč. Míč je ve hře okamžitě, jakmile se dostane na hrací plochu. Hráči soupeře musí při vhazování stát nejméně 2 metry od místa, odkud se vhazování provádí.

]16. Kop od branky

Pokud je hra přerušena tím, že míč přešel brankovou čáru poté, co se jej naposledy dotkl hráč útočícího družstva, ale přitom nebylo dosaženo branky, naváže se hra kopem od branky. Přímo z kopu od branky je možno dosáhnout branky (ovšem ne vlastní). Kop se provede tak, že se míč položí na libovolné místo uvnitř brankového území a libovolný hráč bránícího mužstva jej rozehraje. Poté se nesmí míče podruhé dotknout dříve, než se jej dotkne jiný hráč. Dokud míč není ve hře, musí všichni hráči soupeře zůstat mimo pokutové území. Míč je ve hře, jakmile opustí pokutové území.

17. Kop z rohu

Pokud je hra přerušena tím, že míč přešel brankovou čáru poté, co se jej naposledy dotkl hráč bránícího družstva, ale přitom nebylo dosaženo branky, naváže se hra kopem z rohu. Přímo z kopu z rohu je možno dosáhnout branky (ovšem ne vlastní). Kop se provede tak, že se míč položí na libovolné místo uvnitř rohového čtvrtkruhu u nejbližšího rohového praporku a libovolný hráč útočícího mužstva jej rozehraje. Poté se nesmí míče znovu dotknout dříve, než se jej dotkne jiný hráč. Dokud míč není ve hře, nesmí se žádný hráč soupeře přiblížit k míči na vzdálenost menší než 9,15 m. Míč je ve hře, jakmile se po provedení kopu pohne.


Soutěže

Ve fotbalu probíhá velké množství soutěží jak mezinárodních, tak v jednotlivých státech či jejich částech.

Mezinárodní soutěže


Trofej pro vítěze Ligy mistrů UEFA
Na mezinárodní úrovni spolu zápasí jednak reprezentační družstva jednotlivých států (téměř všechny státy mají vlastní fotbalové reprezentace), jednak soukromé fotbalové kluby z různých zemí.
Nejvyšší mezinárodní soutěží reprezentací je mistrovství světa pořádané každé čtyři roky, na jehož závěrečném turnaji soutěží 32 družstev, vybraných kvalifikací z více než 160 členských států FIFA. Fotbalový turnaj je také součástí programu letních olympijských her; v současnosti se však tohoto turnaje účastní mládežnická mužstva hráčů do 23 let, takže turnaj nemá tak vysokou prestiž jako mistrovství světa.
Po mistrovství světa nejvýznamnějšími reprezentačními soutěžemi jsou regionální mistrovství pořádaná jednolivými konfederacemi. Jedná se o mistrovství Evropy(EURO), Copa AméricaAfrický pohár národůAsijský pohárZlatý pohár CONCACAF a Pohár národů OFC.
Regionální konfederace také pořádají nejvýznamnější klubové soutěže. Těch se účastní vítězové národních lig a pohárů (případně také účastníci na dalších místech). Sem patří Liga mistrů UEFA a Evropská liga UEFA v Evropě a Pohár osvoboditelů v Jižní Americe. Vítěz Ligy mistrů UEFA a Poháru osvoboditelů se každoročně utkávali v zápase o Interkontinentální pohár, od roku 2005 jej však nahradilo mistrovství světa fotbalových klubů.





Sportovní aerobik fotky

7. dubna 2010 v 10:04 | Zdeňull



                                                                 


                                              






                            
                              














O Aerobiku

7. dubna 2010 v 5:50 | Zdeňull

Historie
Sportovní aerobik vznikl v polovině 80. let 20.století na základě tanečního aerobiku pro veřejnost, vycházejícího z cvičebních systémů Kennetha Coopera. V roce 1983 jsou ustanoveny první sportovní svazy, v roce 1990 začíná INAC (International Competitive Aerobic Federation, česky Mezinárodní federace soutěžního aerobiku) pořádat mistrovství světa, na které v roce 1995 navazuje šampionát organizace FISAF. Již o rok dříve je aerobik zařazen i do struktury Mezinárodní gymnastické federace FIG.
V roce 2005 se rozhodla FIG sjednotit terminologii a nazývat sport dále aerobic gymnastics (česky aerobní gymnastika), v Česku se ustálil jako překlad termín gymnastický aerobik, ale i pro tuto větev se dále běžně používá původní označení.

Sportovní aerobik v Česku

Český sportovní aerobik dosáhl uznání hlavně díky organizační činnosti Jitky Poláškové a úspěchům první české mistryně světa Olgy Šípkové. Český svaz aerobiku (vznikl v roce 1992 a je členem organizace FISAF) úspěšnou marketingovou činností pomohl k rozšíření jeho popularity.Praha hostila mistrovství Evropy 1995 a mistrovství světa 2003, v roce 2000 se konalo mistrovství Evropy v Chomutově. Mistry světa se stali třikrát Jakub Strakoš, David Holzer a Vladimír Valouch v trojicích a Petr Jánský (dvakrát mezi muži, jednou ve smíšených dvojicích s Janou Kavříkovou). Zlaté medaile získávají i české týmy v soutěžích fitness.
Česká gymnastická federace (ČGF) přijala aerobik jako svou další disciplínu v roce 2005, čímž se i Česko připojilo mezi země provozující tzv. gymnastický aerobik. Do této větve se zapojila i bývalá mistryně světa FISAF ve dvojicích Kateřina Protivínská. V souladu s rozhodnutím Mezinárodního
Olympijského výboru i Český Olympijský výbor uznal na konci roku 2005 ČGF "v oblasti sportovního aerobiku v ČR jako jediného nositele sportovní autority". Popularity sportovců ČSAE se ale i díky pokračujícím úspěchům českých reprezentantů v soutěžích FISAF gymnastickému aerobiku zatím nedaří dosáhnout. Neúspěšné jsou i snahy o sjednocení obou větví, o které nemá ČSAE (a celosvětově FISAF) zájem.

Soutěže

Vrcholnými soutěžemi jsou mistrovství světa a mistrovství Evropy pořádaná FIG i FISAF. Soutěže v gymnastickém aerobiku patří i do programu Světových her a je možné jejich zařazení do olympijského programu, čemuž ale zatím bránila rozdrobenost světového hnutí a menší přesnost pravidel.

Pravidla

Přestože podstata cvičení, které spojuje vysokou zátěž, prvky síly, obratnosti i ohebnosti s hudebním cítěním a dalšími výrazovými vlastnostmi, jsou pravidla gymnastického aerobiku FIG a
sportovního aerobiku FISAF odlišná, například ve vypisování jednotlivých disciplín:


KategorieFIGFISAF
Mužianoano
Ženyanoano
Smíšené páryanoano
Triaanoano*
Týmyanone*



*Ve FISAF se trojice běžně nazývají týmy.
V obou organizacích jsou dvojice vždy jen smíšené, zatímco vícečetné týmy mohou být mužské, ženské i smíšené.
Liší se rovněž rozdělení věkových kategorií:


FIGFISAF
NázevRozmezíNázevRozmezí
Děti8-10 letMladší žáci9-11 let
Kadeti11-13Starší žáci12-14
Junioři14-16Junioři15-17
Senioři17 a víceSenioři18 a více


*Ve FISAF se trojice běžně nazývají týmy.
Délka sestavy je 1:45 minuty (FIG) nebo 1:45 až 2:00 minuty (FISAF). Obě federace předepisují povinné prvky, které je nutné předvést, a také určují prvky, které jsou zakázané.
Jiný je také způsob hodnocení. Ve sportovním aerobiku FISAF se používá tzv. ranking system, porovnávají se jednotlivá pořadí od rozhodčích, kterých je sedm - tři pro aerobní kritéria, dva pro umělecká kritéria a dva pro technická kritéria. O výsledku rozhoduje většina rozhodčích. V gymnastickém aerobiku jsou rovněž tři skupiny rozhodčích (rozhodčí pro umělecký dojem, technické provedení a obtížnost), o výsledku rozhoduje součet bodů.


Další disciplíny a formy

Fitness

Soutěže v aerobním fitness jsou zatím především doménou organizace FISAF a Českého svazu aerobiku. Vypisují se tři kategorie (fitness aerobik, step aerobik a funk/hip hop), které se liší stylem i tempem hudebního doprovodu, repertoárem pohybů, pro step aerobik je charakteristické použití přenosných schůdků, tzv. stepů, jejichž výška pro seniory musí být minimálně 30 centimetrů. Družstvo se skládá z šesti až osmi členů, může být i smíšené.
Závodní sestava je dlouhá dvě minuty.
Přestože soutěže fitness družstev v oficiální mezinárodní podobě vznikly v posledních letech 20. století ve Francii, Česká republika a Rusko jsou v současnosti hlavní velmoci v kategoriích step a fitness aerobik, ve funk/hip hopu vládnou Belgie a Nizozemsko.


Soutěžní Master Class

Soutěžní master class (česky mistrovská třída) je podobný běžné lekci aerobiku vedené kvalifikovaným lektorem. V tomto případě ale porota mezi účastníky master classu vybírá podle předem daných kritérií postupující do dalších kol. V České republice se soutěžní master classy konají jako postupové závody s celostátním finále.
Základní kolo a semifinále trvá podle pravidel ČSAE 20-45 minut, finále 15-30 minut. Obecně se podle pravidel master classů hodnotí provedení (technika cvičení), výraz, vzhled, schopnost zachycení předvedeného, síla a flexibilita (poslední tři pouze u účastníků nad 14 let).
Do České republiky se soutěžní master classy dostaly z Německa.
Dalšími formami soutěžního aerobiku jsou team show (dříve pódiové skladby v aerobiku) nebo aerobikový maraton.


Soubor:Figuraaerobic.jpg