
Duben 2010
Diplomek pro Terullkamcdonald
25. dubna 2010 v 21:02 | Zdeňull | Pro moje SB♥Diplomek for you terčo!! :o)

Tady se zapiš :o)
25. dubna 2010 v 20:17 | Zdeňull | Zapiš se!Ahojky!!
Nechceš být mím eSbé♥?? :o)
Pokud jo, tak napiš:
1) přezdívku
2) adresu blogu..
3) proč chceš být mým eSbé♥
4) souhlasíš s pravidly
¨
(+ a co na diplomek za spřátelení) :o)
Pravidla: 1) Musíš chodit na blog alespoň 3 týdne!
2) Nepsat komentáře typu "obíhám"! A taky ty ostatní komentáře, který rozešlete všem SB aby ste měli klid.. Jestli mi tohle někdo napíše, nejdřív ho jen upozorním, aby to nedělal,ale jestli to napíše znovu tak letí, takovýhle SBčka já nechci!
3) Kopírovat se zdrojem! ( To platí pro všechny, ne jen pro eSbé♥)
4) Nepsat mi sem ty řetězáky, co se mají přeposílat dál na blogy..to mažu protože mi to přijde padlý na hlavu.. :D
5) Pokud má někdo pozastaveno nebo neaktivní blog, po 3 měsících neaktivity si ho smažu,pak klidně znovu spřátelím!
To je zatím asi všechno. Nebudu dávat do pravidel to, že tu máte mluvit slušně, hlasovat pro mě, když sem v nějáké soutěži a zapojovat se u mě do soutěží.. :D To záleží jen na vás, jak chcete..a sprostý slovo občas ujede každýmu, takže když mi tu nebudete nadávat do dámských přirození atd. tak to přežiju.. :D:D
Snad to všichni pochopíte a doufám že to pro někoho nejsou moc přísný pravidla..:D
Mějte se zdeňull♥
2. Dess
24. dubna 2010 v 23:30 | Zdeňull | OznámeníTak a je to! Je tady 2. dess! Řekla bych že než od toho 1. je mnohem a mnohem lepší. Tento dess mi trval něák přes 2 hodiny protože mi to něák furt blblo a jsem ráda že už jsem ho konečně dodělala, na tomto designu je : Miley, Miley, Hannah, Ashley a Emily dala jsem tam i text písničky, kterou jsem celou dobu poslouchala :) Mno tak já už jdu pp A doufám že se vám 2. design líbí! Čaute

S pozdravem Zdeňull
O Pumách
22. dubna 2010 v 15:46 | ZdeňullPuma americká (Puma concolor) je velká kočkovitá šelma. Je to největší kočkovitá šelma Severní Ameriky a největší zástupce malých koček.
Popis
- Výška v kohoutku: 61-76 cm
- Délka těla: 95-243 cm
- Délka ocasu: 53-82 cm
- Hmotnost: 27-102 kg
Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci jsou o polovinu větší než samice.
Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k tomu jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 m do dálky, 5 m do výšky). Srst je jednobarevná, žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Pumy tropických oblastí bývají zbarveny více do červena. Výskyt černé, melanotické pumy nebyl vědecky potvrzen. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé, konce uší a špička ocasu jsou černé. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.
Existují i velmi světlé, leucistické pumy, a velmi tmavá barevná varieta, i když puma je jedna z mála kočkovitých šelem, u které se nevyskytují melanističtí jedinci.
Pumy patří, ač se to nezdá, mezi malé kočky, jejich nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Stejně jako ostatní malé kočky neumí řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než lvům.
Rozšíření, stanoviště
Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu Jižní Ameriky. Před příchodem bílých osadníků žily na celém území dnešních Spojených států, z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizely a na Floridě jsou kriticky ohrožené.
Pumy se nevyhýbají žádnému vhodnému prostředí, žijí ve všech nadmořských výškách (0 - 4500 m. n. m), daří se jim v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích. Vyhýbají se snad jenom místům, kde žijí jaguáři. Výborně šplhají i plavou, i když nerady.
Jejich přizpůsobivost je často dostává do konfliktu s člověkem.
Biologie
Pumy jsou samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1,000 km² až k pouhým 25 km². Teritorium si vyznačuje močí a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.
Oblíbenou kořistí pumy americké jsou kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní a další druhy jelenů. Loví také menší zvířata, jako jsou ursoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývali, skunkové, malí hlodavci a dokonce i hmyz, jako jsou sarančata. Loví také jiné predátory, jako jsou kojoti nebo aligátoři. Mršinami se živí jen málokdy. Mohou napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.
Loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji drápy a usmrtí ji jediným prokousnutím vazu. Ulovenou kořist pak odtáhnou (unesou až sedminásobek své váhy) a zahrabou nebo ukryjí pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila.
Pumy nemají žádné období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je v říji 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. Březost trvá 90 - 98 dní. Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Bývají 2-3, každé váží 220-500 g. Mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až v 6 měsících věku.
Maso začnou jíst už v 6 týdnech, ale matka je kojí až 3 měsíce. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců po té, co se osamostatnili. Samice pohlavně dospívají v 29 měsících, samci o něco později. Rozmnožovat se ale začnou, teprve když mají vlastní teritorium.
V přírodě se dožívají 8 - 10 let, v zajetí mohou žít přes 20 let. Kromě člověka je jejich jediným přirozeným nepřítelem medvěd baribal.
V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu, tzn. doma jako "mazlíček".
Poddruhy
Je známo až 24 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště. Některé poddruhy jsou vyhubené, floridský panter, tedy P. c. coryi, je kriticky ohrožený.
O Bobrech
22. dubna 2010 v 15:40 | Zdeňull¨
Bobři (rod Castor) jsou vodní hlodavci, poslední žijící zástupci čeledi bobrovitých. Žijí v blízkosti vod, kde si z pokácených stromů, větví a hlíny budují hráze a bobří hrady, ve kterých žijí. Po kapybaře jsou to největší hlodavci, mohou mít hmotnost větší než 25 kg.
Bobr žije ve stavěných příbytcích. Mají většinou alespoň 2 vchody, které jsou pod vodou. Ve svém tzv. vodním hradu maji zásoby potravy na horší časy.

















